České ministerstvo zemědělství se chystá v první polovině letošního roku provést velké srovnání kvality potravin zakoupenými v Česku nebo na Slovensku s těmi z Německa či Rakouska. Chce tím získat důvěryhodné argumenty pro to, aby se Evropská unie už začala seriózně zabývat tím, proč je v mnoha východoevropských potravinách více náhražek. S velkou pravděpodobností se tento předpoklad potvrdí.

V RAKOUSKU A NĚMECKU KVALITNĚJI

Když nedávno podobný, i když nejspíš nikoli tak rozsáhlý test, dělala slovenská Státní veterinární a potravinářská správa, výsledek skončil podle předpokladů. Správa odebrala vzorky 22 potravin, které se prodávaly v obchodech v Bratislavě a v rakouských obcích Kitsee a Hainburg. Následná analýza posléze zjistila, že téměř u poloviny testovaných výrobků nadnárodních společností byly potraviny v Rakousku kvalitnější. Nejmarkantnější byl rozdíl u slazených nápojů, koření, sýrů, čaje a masných výrobků.

Podobně dopadl i test, která před dvěma lety zorganizovala europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. „Nechala jsem otestovat 24 párů potravin a nápojů zakoupených v Česku a Německu. U třetiny vzorků test odhalil rozdílnou kvalitu,“ sdělila Sehnalová. Potraviny, zakoupené v několika supermarketech v Česku a v Drážďanech, zkoumala Vysoká škola chemicko-technologická. „Nákup jsme vždy prováděli v třech největších řetězcích na lokálním trhu,“ dodala Sehnalová.

KVALITA PODLE DTESTU

Vloni v létě prověřoval kvalitu potravin rovněž spotřebitelský časopis dTest. Porovnal 27 výrobků od velkých společností i vlastních značek obchodních řetězců v tuzemsku i zahraničí. Nejzajímavěji dopadl test při srovnávání výrobků obchodních řetězců Kaufland a Billa, které jsou pro každý trh vyráběny jinými společnostmi. V některých případech ze srovnání vyšly lépe české potraviny, jindy byl obsah totožný, ale nejčastěji české výrobky deklarovaly nižší kvalitu než rakouské či německé.

„Čeští zástupci měli rezervy především v obsahu důležitých složek, jakými jsou například maso a ovoce. Také jsme vypozorovali, že často deklarují i více přídatných látek. Například české toustové chleby ve srovnání s německými obsahovaly navíc konzervant a značně netradiční sójovou či fazolovou mouku. U celozrnných toustových chlebů pak byl výrazný rozdíl i v podílu celozrnné mouky. V německém byl 59 procent, v českém pak 19 procent,“ poznamenala šéfredaktorka časopisu Hana Hoffmannová.

Lépe než její rakouský protějšek ale dopadla tuzemská majonéza Clever. Oproti rakouské deklaruje česká verze vyšší obsah tuku a vaječných žloutků, a tak nepřekvapí, že dopadla lépe i v chuťovém porovnání.

KÁVA A „KÁVA“

Když před časem nechal prověřit vybrané potraviny deník MF Dnes, zjistil například, že v Česku se v době testování prodávala rozpustná káva Jacobs Krönung, která obsahovala o třetinu méně kofeinu než káva se stejným logem a názvem koupená v Německu.

Také margarín Rama obsahoval v německé verzi o deset procent víc tuku než ten český, ačkoli německý výrobek byl levnější. „Odlišné složení odpovídá dlouholetým preferencím či zvyklostem dané země. V Česku se Rama používá především na studenou kuchyni, v jiných státech i na vaření, pečení arestování, takže vyžaduje vyšší obsah tuku,“ vysvětlovala následně rozdílné složení společnost Unilever, výrobce tuku. Test ovšem také zjistil, že v totožných pizzách je v té české o polovinu méně salámu než v německé.

PROBLÉM DVOJÍ KVALITY

„Česká republika patří k zemím, které upozorňují na problém dvojí kvality potravin v Evropské unii. Je pro mě nepřijatelný stav, kdy se občanům v jednom státu nabízí zboží stejné značky ve stejném balení, ovšem v dramaticky jiné kvalitě než ve státu jiném. Měla by být pouze jedna kvalita v celé unii pro všechny, a to ta nejvyšší,“ nechal se pár dní před mimořádným summitem zemí Visegrádské čtyřky slyšet český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

A ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) dodal: „Již koncem roku 2015 jsem požádal dopisem státy východní a střední části Evropské unie o informace, zda také na svém území registrují stížnosti na dvojí kvalitu potravin a zda podpoří iniciativu České republiky o otevření problematiky na Radě EU.“

CHUTĚ A TRADICE NEBO CENA?

Proč mají některé potraviny v jedné zemi jiné složení než v jiné? Někteří experti se domnívají, že to může být snaha maximálně stlačit ceny výrobků. Navíc v Česku nebo v jiných východoevropských zemích nefungují tak silné spotřebitelské organizace jako třeba v Německu.

Výrobci a obchodní řetězce dlouhodobě argumentují tím, že složení konkrétního výrobku odpovídá do značné míry místním chutím a tradicím. A odmítají, že by potraviny v jedné části Evropy byly méně kvalitní než jinde. Uvidíme, co ukáže rozsáhlý porovnávací test, k němuž se chystá české ministerstvo zemědělství.