Nejdražší MHD nabízí Liberec, nejméně dopravu dotují v Ústí

Analýza
Zajímá vás, kde v Česku jezdí vůbec nejstarší autobusy a tramvaje? Jak který dopravní podnik investuje do vozového parku, které město na svou hromadnou dopravu doplácí nejvyšší částky nebo kolik lidí přepraví ve špičkách dopravní podniky jednotlivých měst? Víte, kde musíte počítat s nejdražšími jízdenkami a jakou dobu musí obyvatelé jednotlivých měst a krajů strávit v práci, aby si koupili roční jízdenku na městskou dopravu? Pokud ne, pak nastupte do nejnovější analýzy Česka v datech a projeďte se velkým přehledem hromadné dopravy v našich krajských městech!
Že nejvíc lidí sveze městská doprava v Praze, není překvapením. Mezi lety 2011 a 2015 to byla v průměru 1 miliarda a 342 milionů lidí ročně. Foto: Pixabay.com

NEJLEVNĚJI SE SVEZEME V OLOMOUCI

Hned trojice krajských měst České republiky zaznamenala s novým rokem změnu v ceníku hromadné dopravy, ať už se jednalo o zdražení, nebo (například v Brně a Ostravě) o snížení cen dlouhodobých jízdenek. Od 1. ledna 2017 si tak na nové ceny museli zvykat obyvatelé Brna, Ostravy a Plzně, většina ostatních krajských měst pak upravovala své ceníky už v průběhu roku 2016. Ke změnám nedošlo pouze v Liberci a Pardubicích (tam platí současné ceny jízdného od srpna 2015) a ve Zlíně, kde ceník jízdného neměnili již celých pět let.

Pokud byste do města zavítali třeba jako turisté a chtěli se vozit po celý den, nejlevněji byste pořídili v Olomouci. Celodenní jízdenka po hanácké metropoli vás vyjde na 46 korun. Jen o 4 koruny více byste museli ze svých turistických batůžků vylovit v Jihlavě a Českých Budějovicích. Pod hranici 60 Kč se vejdou ještě Pardubice a Plzeň, naopak o 110 korun si za celodenní jízdné řeknou automaty či obsluha prodejen v Praze, o 90 korun pak v Brně. Zbytek měst se vejde do rozmezí 70 až 80 korun.

Kdyby si chtěl obyvatel Libereckého kraje s průměrnou mzdou koupit celoroční jízdenku na libereckou MHD, musel by na ni pracovat 34 hodin.

Porovnání cen (základních) krátkodobých jízdenek je už o něco složitější, protože k jejich platnosti přistupuje prakticky každé město jinak. Na druhou stranu se ale nabízí jejich srovnání například s rozsahem sítě – počtem a celkovou délkou linek. Vůbec nejlevnější základní jízdné najdeme stejně jako u celodenních jízdenek v Olomouci. Za 14 korun se na Hané můžeme povozit 40 minut a využít k tomu délku linek MHD srovnatelnou s Hradcem Králové nebo Karlovými Vary, navíc včetně tramvají, kterými ani jedno z dalších dvou měst nedisponuje. V Hradci ale už dáme za základní svezení 20 korun (ve špičce platí jízdenka 35 minut, mimo špičku 50 minut), ve Varech 25 korun (za 60 minut).

Když už jsme byli u „nejlevnějších” měst, tak za 15 korun se můžeme svézt v Pardubicích (jízdenka není časově omezená, ale platí nad tři zastávkové úseky) a jen o korunu dráže v Českých Budějovicích (povozíme se celou hodinu). V Pardubicích přitom autobusy a trolejbusy tvoří šestou nejdelší síť v ČR, v Budějovicích naopak druhou nejkratší.

JAK DLOUHO SI VYDĚLÁVÁME NA ROČNÍ JÍZDENKU?

Jak dlouho si obyvatelé jednotlivých krajů, pokud dojíždějí do krajského města třeba za prací, vydělávají na roční legitimaci na tamní MHD? Pokud vezmeme rok 2016, který měl 252 pracovních dnů (tj. celkem 1890 pracovních hodin, v průměru 157,5 hodiny za měsíc) v kombinaci s průměrnou měsíční mzdou v každém z krajů (ve 3. čtvrtletí 2016), zjistíme, že nejdéle by si na roční jízdenku ve svém krajském městě vydělávali obyvatelé Libereckého kraje – celkem 34 pracovních hodin. Jen o něco málo lépe jsou na tom obyvatelé Ústeckého kraje (na celoroční jízdenku na ústeckou městskou dopravu by museli pracovat 30,6 hodiny) a Jihomoravského kraje (na roční šalinkartu po Brně museli tamní obyvatelé strávit v hokně 28,3 hodiny).

Kdyby si chtěl obyvatel Libereckého kraje s průměrnou mzdou koupit celoroční jízdenku na libereckou MHD, musel by na ni pracovat 34 hodin.

Na druhé straně pomyslného žebříčku pak stojí Praha, a to jak díky vysoké průměrné mzdě, tak díky cenové preferenci ročních kupónů vyznávané Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Na roční tramvajenku (případně nabití Opencard nebo dnes už Lítačky) tak Pražan s průměrnou mzdou vydělával loni jen 16,7 hodiny. Pokud si chtěl celoroční jízdenku v Olomouci dopřát obyvatel Olomouckého kraje, trvalo mu to při tamní průměrné mzdě 20,6 hodiny, v Karlovarském kraji pak jen o něco málo více – 21,5 hodiny.

„Výsledná cena jízdného souvisí nejen s rozsahem služeb, ale také s kompenzací, kterou poskytuje objednatel dopravy (tj. právě město). Například Praha v roce 2015 kompenzovala 70 % nákladů městské hromadné dopravy, což se odráží i na tom, že nabízí čtvrté nejlevnější roční jízdenky ze všech krajských měst. Nejméně naopak dotuje svoji veřejnou dopravu Ústí nad Labem. V roce 2015 hradilo město 37 % nákladů, což se promítlo i na ceně ročního kupónu. Ten je dnes v Ústí druhý nejdražší z celé ČR. Liberec, který má vůbec nejvyšší ceny jízdného, dotoval v uplynulých pěti letech dopravu v průměru zhruba 53,5 %. To představuje tuzemský průměr,“ říká Zuzana Lhotáková, Marketing Manager společnosti SAS Institute.

NEJSTARŠÍMI TRAMVAJEMI SE SVEZEME V BRNĚ

Ze třinácti krajských měst (přičemž ve dvou případech funguje MHD v rámci dvojměstí – Liberec-Jablonec n/N a Zlín-Otrokovice) jezdí tramvaje v šesti z nich, trolejbusy v devíti, autobusy úplně ve všech. Jediné krajské město ČR, které se musí obejít pouze s autobusy, jsou Karlovy Vary, všechny tři uvedené dopravní prostředky naráz pak brázdí ulice Brna, Ostravy a Plzně.

Brno disponuje vůbec nejstaršími tramvajemi – současné vozy tam slouží v průměru 29 let. Naopak autobusy má brněnský dopravní podnik nejnovější ze všech krajských měst ČR.

Nejvíce autobusů a tramvají najdeme, vcelku logicky, v Praze, nejvíce trolejbusy disponuje Dopravní podnik města Brna. Pokud bychom se podívali na stáří jednotlivých dopravních prostředků, zjistíme, že těmi v průměru nejstaršími jsou u nás tramvaje. I mezi nimi jsou ale poměrně velké rozdíly. Zatímco těm plzeňským je v průměru pouhých devět let a těm pražským necelých dvanáct, brněnské tramvaje slouží v provozu v průměru už 29 let.

„Pořizovací náklady na tramvaje jsou při porovnání s náklady na obnovu autobusového a trolejbusového parku násobné, což je ale vyváženo jejich delší životností. Krajská města, která si nemohou nákup nových tramvají dovolit, řeší neuspokojivou situaci s jejich stářím alespoň celkovými rekonstrukcemi starých vozů, které jsou nově nízkopodlažní a mají nižší spotřebu elektrické energie,“ uvádí Jakub Sova, partner společnosti Deloitte odpovědný za poradenské služby v dopravním sektoru.

Mnohem mladší jsou autobusy, pohybující se po ulicích českých měst. Vůbec nejmenší průměrné stáří mají ty brněnské (5,2 roku), v závěsu za moravskou metropolí se drží Ostrava (5,8 roku) a Jihlava (6,7 roku). Nejstarší autobusy mají naopak dopravní podniky v Českých Budějovicích (11,5 roku) a Hradci Králové (11,2 roku). Nejstarší trolejbusy pak jezdí opět v Českých Budějovicích (14,2 roku), Brně (13,3 roku) a Ústí nad Labem (12,8 roku).

„Pokud přepočteme objem investic do vozového parku na počet vozidel, zjistíme, že od roku 2011 investují nejvíce v Praze, a to přes 7 milionů korun na jeden kus techniky. Více než 4 miliony korun na jeden autobus či trolejbus pak investovali v Ústí nad Labem a i díky tomu mají na severu Čech v průměru např. třetí nejnovější autobusy v zemi. Naopak nejmenší částku investoval v letech 2011 až 2015 Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou – na jedno vozidlo v přepočtu méně než jeden milion korun. Na vině může být i to, že Liberec je dlouhodobě jedním z nejzadluženějších měst v Česku,“ vypočítává Lhotáková.

NEJVYTÍŽENĚJŠÍ MHD MÁ PRAHA

Že nejvíc lidí sveze městská doprava v Praze, asi není překvapením. Mezi lety 2011 a 2015 to byla v průměru 1 miliarda a 342 milionů lidí ročně. Na druhém místě je Brno, ovšem už s mnohem nižším číslem – v průměru téměř 353,3 milionu lidí každý rok.

Co by to znamenalo, kdyby všichni jezdili hromadnou dopravou stejně? Pokud bychom sečetli všechny obyvatele města a lidi dojíždějící za prací (a zanedbali ty, kteří z města kvůli práci či studiu naopak vyjíždějí), zjistili bychom, že nejvytíženější je sice MHD v Praze a Brně (každý by tu za rok vykonal 952, resp. 816 jízd), na dalších místech by se ale umístila Plzeň (523 jízd) a Ústí nad Labem (451 jízd).

Překvapením může být postavení Ostravy. Ta by jako třetí největší město ČR a město s druhým nejvyšším počtem linek (celkem 82) a druhou nejdelší celkovou délkou linek (1 027 km) skončila v žebříčku jízd na jednoho člověka až na devátém místě. Městskou dopravou se každý obyvatel a dojíždějící do Ostravy svezl v letech 2011-2015 průměrně 287krát ročně.

„Vytíženost městské hromadné dopravy je do značné míry dána také sídelní strukturou každého města. U zmíněné Ostravy je nutné brát v potaz, že má nízkou hustotu zalidnění a vzhledem k historickému vývoji jednotlivých městských částí rozptýlenější přepravní vazby. Díky tomu více obyvatel může pohodlně realizovat své cesty osobním automobilem, a využití hromadné dopravy je nižší,“ uzavírá Andrej Hoffman, odborník na městské dopravní systémy ze společnosti Deloitte.

(redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Cestování

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.