Přibývá lidí se zkušenostmi s hazardem. Kvůli internetu

Analýza

Přestože poklesl počet heren, vzrostl objem prosázených peněz. Zrychluje se také tempo získávání zkušeností s hazardními hrami. Vloni již takovou zkušenost mělo zhruba 20 procent populace. Češi loni prosázeli přes 152 miliard. Informuje o tom Výroční zpráva o hazardním hraní, kterou vydalo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Závislost na hazardních hrách se v Česku týká až 110 tisíc lidí. Léčit se z nich ročně začnou necelé dva tisíce. Ilustrační foto: www.casinoarena.cz

Počet obcí, které na svém území zakazují hazardní hry, vzrostl v roce 2015 již na 54,8 procenta (322 obcí). Od roku 2013 se v nich však zároveň rozmáhá provozování nelegálních automatů. Jde o takzvané kvízomaty a slevostroje.

„Problémem nelegálního hazardu jsou zasaženy především obce, které hazardní hry na svém území zakázaly. Za stávající právní úpravy se potírání nelegálních heren a takzvaných kvízomatů ukazuje jako velmi problematické, nový zákon by od roku 2017 měl znamenat mnohem účinnější postih,“ uvádí Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které Výroční zprávu o hazardním hraní zpracovalo.

Takzvané technické a živé hry, se na základě povolení ministerstva financí provozovaly ve 4836 provozovnách, včetně 538 kasin. Celkový počet meziročně poklesl o téměř 19 procent. Od roku 2011 také průběžně klesá počet technických her.

 „V posledních letech roste počet a podíl kasin na všech provozovnách s technickými hrami a meziročně došlo také k nárůstu počtu výherních hracích přístrojů, které byly dosud dlouhodobě na ústupu, povolených právě v kasinech. Je to také důsledek místní regulace,“ dodává Mravčík.

Hazard přitahuje nováčky

Současně se v uplynulém roce téměř zdvojnásobil počet lidí, kteří mají zkušenost s hazardní hrou. Stojí za tím růst obliby kurzových sázek a sázení na internetu. Více se o sázení zajímají muži a to bez ohledu na věk. Množství žen, které vyzkoušely nějakou formu hazardu, se zvyšuje volnějším tempem. Výrazně rostou tyto počty především v kategorii „mladých dospělých,“ uvádí zpráva.

„Vzniká nová skupina hráčů on-line, zejména mladých, kteří například nikdy nehráli v kamenných hernách,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Výroční zpráva přímo uvádí: Celoživotní zkušenost s kurzovými sázkami v sázkových kancelářích mělo 28,2 % osob, s technickými hrami nebo hrami v kasinu 22,3 % osob a s on-line hrami 14,3 % osob. Mimo loterií (hraní loterií nebylo v r. 2015 sledováno) uváděli muži nejčastěji zkušenost s kurzovými sázkami, ženy uváděly stejně častou zkušenost s kurzovými sázkami jako s hraním her v herně nebo kasinu. Muži uvádějí v posledních 12 měsících přibližně 4krát vyšší zkušenosti s hraním než ženy. Hraní hazardních her v posledních 12 měsících uváděli nejčastěji respondenti ve věkové skupině 15–34 let. Ve všech věkových skupinách bylo nejčastější kurzové sázení následované hraním hazardních her on-line.

Dostupnost hazardu prostřednictvím internetu je zjevně i za tím, že se k němu dostávají i děti a mládež. Podle studie ESPAD z loňského roku studenti hrají on-line nejčastěji karty nebo kostky, dále se pak věnují sportovním kurzovým sázkám a loteriím. Nejčastěji se z této skupiny věnují hazardu chlapci ze středních odborných škol bez maturity, odborných učilišť, ale objevují se mezi nimi i žáci devátých tříd.  Nejméně populární jsou tyto „zábavy“ mezi gymnazisty.

Počty gamblerů a jejich léčba

Podle údajů z roku 2014 riziková skupina v tuzemsku představuje přibližně 450 tisíc lidí. Z nich je v takzvaném pásmu problémového hráčství mezi 130 až 200 tisíci osob a z toho zhruba polovina již je v kategorii patologických hráčů. To znamená 55 – 110 tisíc závislých lidí.

„Mezi patologickými hráči v léčbě bylo z celkem 259 respondentů 81 procent mužů, průměrný věk byl 35,2 roku (muži 35,6, ženy 33,2). Průměrný věk první zkušenosti s hazardní hrou byl přibližně 20 let a prvního hraní problémové hry necelých 23 let. Pravidelně hrát začínali v 25 letech, přičemž v 29 letech si poprvé uvědomili, že mají s hraním problémy,“ uvádí výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Polovinu léčených gamblerů při hře doprovázel alkohol, necelou čtvrtinu pervitin. Skoro dvě třetiny z nich před nástupem léčby pravděpodobně trpěly úzkostně-depresivní poruchou. Stejné množství se již někdy zabývalo sebevražednými myšlenkami a necelých 30 procent se o sebevraždu již pokusilo. Polovina opakovaně. Krádeže se někdy dopustilo 46 procent patologických hráčů v léčbě, podvodu 36 procent, zpronevěry 33, drogové trestné činnosti 19 a loupeže devět procent hráčů.

Péče se vyplácí

„Hazardní hraní může být často spojeno s dalšími duševními onemocněními, včetně dalšího návykového chování. Sklon k patologickému hráčství se také více vyskytuje mezi skupinami v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a mezi lidmi v těžkých životních situacích,“ uvádí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil s tím, že ve světě existují studie, které opakovaně potvrzují, že se státu výrazně vyplatí vyčlenit prostředky na prevenci a léčbu, protože se mu tyto prostředky v budoucnu několikanásobně vrátí.

„Jde až o čtyřnásobný návrat prostředků. Pokud tedy studie v ČR udávají, že společenské náklady spojené s patologickým hráčstvím se pohybují někde mezi osmi a 16 miliardami korun, tak bychom měli – v případě rozhodnutí dát do této oblasti přibližně 100 milionů Kč – ušetřit něco mezi 6 a 12 miliardami korun na sociálních, soudních a zdravotních výdajích,“ dodává Vobořil.

Národní monitorovací středisko také upozorňuje na to, že se v posledních letech mění struktura léčených gamblerů.

„Ve srovnání s rokem 2013 o více než 10 procent klesl podíl hráčů technických her, zatímco podíl hráčů on-line her vzrostl o čtyři a kurzových sázek o pět procent. Problémem jsou zejména zadluženost a množství času věnovaného hře – tady se ukazuje, že on-line hráči dosahují nejvyšších hodnot,“ konstatuje Viktor Mravčík.

Málo závislých se léčí

V porovnání s předpokládaným množstvím patologických hráčů mezi 55 – 110 tisíci, je počet gamblerů, kteří nastoupí léčbu tragický. Ročně jich nastupuje ambulantní léčbu 1300 až 1400 a zároveň dochází k 500 – 550 hospitalizacím.

Péči nabízejí závislým hráčům adiktologická a psychiatrická zařízení. V celé republice je maximálně 20 specializovaných na tuto klientelu. Nízká dostupnost specializované péče je především v západních a severních Čechách. Přitom léčení mívá solidní výsledky.

„Závislost na hazardu je obtížně léčitelná, nicméně v dobrých programech dosahuje úspěšnost vyléčení až 70 procent. Zatím je však nabídka léčebných zařízení zoufale malá. V tomto roce ale vláda vynaložila pilotní prostředky na vznik nových specializovaných služeb, takže věřím, že by jejich nárůst mohl být během následujících dvou let velmi výrazný,“ říká koordinátor Vobořil.

 „Myslím si, že by jednotlivé herní společnosti měly v herních plánech jednotlivých her definovat, jak budou řešit patologické hráčství, a až na základě předložení a schválení těchto plánů by tyto společnosti mohly dostat licenci na danou hru. Co se týče další legislativní kontroly on-line hraní, je potřeba připravit vyhlášku, která vejde v platnost zároveň s účinností zákona a která přinese adekvátní regulační opatření,“ dodává.

Ekonomické výsledky hazardu

Podle Výroční zprávy lidé v roce 2015 vsadili celkem 152,2 miliardy korun (meziročně o 10 procent víc) a vyhráli 121,8 miliardy. Provozovatelé her tak měli příjmy 30,4 miliardy Kč, což je oproti roku 2014 tříprocentní pokles. Technické hry (TH) přinesly provozovatelům 60 procent příjmů, kurzové sázky 19 a loterie 18 procent příjmů.

V roce 2015 získaly veřejné rozpočty z odvodů a poplatků z hazardních her 8,08 miliardy korun. Z toho odvody z TH tvořily 6,13 miliardy. Z celkové sumy připadlo 2,59 miliardy korun státnímu rozpočtu, zbylých 5,49 miliardy šlo do obecních rozpočtů. Příjem z hazardu se tak proti roku 2014 zvýšil o 101 milion korun.

„Dochází k redistribuci obecních příjmů z loterijní daně. S tím, jak řada obcí zakazuje provozování technických her na svém území, se v ostatních obcích příjmy do obecních rozpočtů zvyšují,“ uvádí Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

„Jelikož stát sám z této činnosti vybere až 8 miliard na daních, měla by být jednou z jeho primárních funkcí ochrana jednotlivců a zajištění pomoci v této oblasti, aby bylo dostatek specializovaných center a dobře realizované preventivní programy,“ uzavírá národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.