Říká se, že nic tak spolehlivě neničí vztahy, ty nejtěsnější nevyjímaje, jako nesplacené dluhy. Vydlužitel (nový občanský zákoník zavedl tento pojem místo dřívějšího dlužníka) se na vás pár hodin usmívá, než se vám začne vyhýbat. Čekáte, pak se odhodláte a připomenete se mu. Je to obvykle trapné a někdy až k uzoufání, pokud nemáte v rukou nic, čím byste svůj nárok potvrdili. Mezi příbuznými nebo přáteli snad není třeba nic sepisovat, přece bych tě neokradl… Chybějící smlouva je při zápůjčkách (půjčkách) mezi lidmi až nečekaně častý problém.
Ostatně podle zákona je platná i ústní smlouva, zní častý argument. Jenomže v tomto případě snad ještě víc než jindy platí, že co je psáno, je i jasně dáno. Minimálně odpadnou budoucí debaty, jak to kdo s půjčkou a jejím vrácením vlastně myslel. Zvláště pokud dohoda zní ve smyslu – vrátíš mi to, až budeš mít. U písemné smlouvy mají obě strany jasno především o tom hlavním, tedy kolik se má vrátit a do kdy. Pokud se tedy účastníci nebudou spoléhat na vlastní tvořivost a smlouvu sestaví s pomocí notáře. Nebo alespoň si na webu najdou některý z četných návodů, protože o nic tak složitého zase nejde.
Sepsat smlouvu u notáře má jednu výhodu a jednu nevýhodu. Notář totiž listinu opatří tzv. doložkou vykonatelnosti. Což znamená, že prodlení při placení automaticky odjistí pravomocné vykonatelné rozhodnutí, na jehož základě zapůjčitel (věřitel) může i bez soudního jednání podat návrh na nařízení exekuce. Tou nevýhodou pak je, že notářská asistence něco stojí. Odměna se vypočítává podle pevných tarifů na základě vypůjčené částky a například při zápůjčce těsně pod půl milionu zaplatíte zhruba 5000 Kč. O něco nižší částky si účtují advokáti, kteří však doložku o vykonavatelnosti do smlouvy dát nemohou. Zápůjčku je možné si zajistit také směnkou, případně jinou formou závazku. Výhodou je, že v případě prodlení je možné směnku prodat či zinkasovat, ale mohou samozřejmě nastat problémy s její likviditou. Důležité je, abyste o zápůjčce a způsobu vyrovnání závazku věděli nejen vy, ale také vaši blízcí pro případ, kdyby se s vámi něco stalo. Vydlužitelé již vědí, že ani smrtí zapůjčitele povinnost platit nekončí. Pokud tedy tato transakce není držena v tajnosti. A jak postupovat, když si na sepsání smlouvy troufnete sami? Není ani tak důležité, zda použijete novou terminologii či budete nadále věřitelem či dlužníkem, podstatné je, aby z listiny vyplývaly hlavní skutečnosti – kdo komu půjčuje, kolik a čeho, jaká je sjednána odměna za zapůjčení, případně jaký je úrok, do kdy a jak bude částka splacena a co se stane, pokud zaplacena nebude nebo se splátky budou zpožďovat (vyšší úrok, povinnost splatit najednou). Opatřit datem, podpisy a každá strana by měla mít svůj originál. Na Czech Pointu si ji můžete nechat úředně ověřit, ale platná bude i neověřená. Když předáváte peníze v hotovosti současně s podpisem smlouvy, je nutné tuto skutečnost na listinu třeba i rukou dopsat a podpisy obou stran potvrdit. Pokud si však chcete půjčit milion v igelitce po vzoru bývalého premiéra, máte už zkrátka smůlu. I pro půjčky totiž platí, že podle zákona o omezení plateb v hotovosti je možné finanční operace v hotovosti provést jen do výše 10 000 euro, tedy zhruba 270 000 Kč. Vyšší částku půjčit samozřejmě můžete, ale musíte ji vydržiteli zaslat bezhotovostně. Alespoň máte pro budoucí případné reklamace potvrzeno, že jste částku skutečně půjčili. Smlouvu máme sestavenou na první pohled neprůstřelně, ale stejně se někdy nevyhneme tomu, že vydlužitel peníze nevrací. Nefungují pokusy domluvit se po dobrém a nezbývá než se obrátit na advokáta. K soudu ještě dojít nemusí, protože oficiální výzva k uhrazení částky je velmi působivá především v tom, že připomene nejen dosud nezaplacenou částku, ale také náklady na vedení soudního sporu, včetně poměrně vysokých nákladů na právní zastoupení, které půjdou s největší pravděpodobností na účet vydržitele. A pokud ani tato výzva nepomůže, nezbývá než podat žalobu. Tak je nutné počítat se soudními poplatky (5 % z vymáhané částky) a je rovněž užitečné si předem zjistit, jestli vydlužitel vůbec má na zaplacení a zda není náhodou i pro zapůjčitele levnější nechat celou věc plavat s tím, že jsme v životě už přišli o víc. Na druhou stranu, pokud je kde brát a vydlužitel nechává jít celou věc až na soudní hranu, riskuje nejen zaplacení poplatků, nákladů, ale také úroků z prodlení. A ty nejsou ani v dnešní době právě nízké, vypočítávají se podle aktuální repo sazby České národní banky (zhruba 0,05 %) zvýšené o osm procent. Při delším prodlení tak může snadno dojít i ke znásobení kdysi půjčené částky. A na závěr jedna citlivá otázka – máme si říci o úrok? V současné době jsou sice i při bankovních půjčkách minimální, ale na druhou stranu je legální úvaha, že už tak pomáháme půjčením peněz a máme ještě přijít o jejich byť malé zhodnocení? Úrok není nic odpudivého a jde o běžnou součást finančních operací, pokud není nepřiměřený a v rozporu s dobrými mravy. Za nemravný úrok se počítá takový, který v součtu převyšuje půjčenou částku. Na druhou stranu mezi příbuznými a dobrými přáteli se úrok obvykle nesjednává a odměnou nám je, když všechny svoje peníze dostaneme včas zpátky. A v rodině a mezi přáteli je dál všechno v pořádku.
