„Směrnice o zbraních má zakrýt fatální selhání Evropské komise,“ říká David Karásek

Rozhovor

V polovině března se má v Bruselu hlasovat o nové směrnici, které reguluje vlastnictví zbraní. Údajně kvůli boji s terorismem. Regulace by se měla týkat až nově nabývaných zbraní. Na jednotlivých státech pak bude záležet, jestli ty dříve získané jejich majitelům ponechají, nebo je zkonfiskují. „Pro boj s terorismem má z nových opatření reálný význam pouze několik,“ říká David Karásek, mluvčí Sdružení pro práva majitelů zbraní Lex, se kterým Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) hovořil o obsahu směrnice a jejích dopadech.

David Karásek, mluvčí Sdružení pro práva majitelů zbraní Lex. Foto: Archiv autora

Jaké jsou přínosy směrnice o regulaci zbraní?
Jedním z těch hlavních přínosů je vydání předpisů pro správné znehodnocování zbraní, které zajistí, že znehodnocená zbraň již nepůjde zprovoznit. Tyto předpisy měla ovšem Evropská komise vydat již podle současně platné směrnice, tedy už v roce 2008. Se splněním této povinnosti ale otálela dlouhých sedm let, a to i přes upozornění z mnoha zdrojů – například i z Europolu – že špatně znehodnocenými a nelegálně opravenými zbraněmi se páchá mnoho zločinů. Vydala je až v listopadu 2015, čtyři dny po masakru v klubu Bataclan a na dalších místech Paříže.
Současná novela řeší aspoň tento problém, ale nemůže principiálně řešit další zdroj nelegálních zbraní – místa probíhajících konfliktů, případně regiony, kde konflikt v nedávné minulosti probíhal. Ty leží mimo území EU a zbraně z těchto míst do EU už vstupují nelegálními cestami. Směrnice upravující náležitosti legálního trhu je tedy z principu věci nemůže postihnout.

Informace o obsahu chystané novely směrnice 2008/51/ES jsou v médiích leckdy zmatečné a obvykle nedostatečné, takže chvíli to vypadá, že se budou registrovat vzduchovky a paintballové zbraně, pak zase že se kvůli ní rozpadnou muzejní sbírky a tak podobně. Co má být obsahem směrnice ve skutečnosti?
Začnu konstatováním, že nové zákazy se budou týkat jen nabytí zbraní od chvíle, kdy začne směrnice platit. Předpokládáme, že jednotlivé státy využijí své pravomoci a ponechají lidem zbraně, jež legálně získali před platností směrnice. Což věříme, že bude případ České republiky. Není to ale povinnost a státy budou moci nařídit i konfiskaci nově zakázaných zbraní. V tom případě by je ovšem musely vykoupit.

Konfiskace… Před 21 lety Velká Británie pod vlivem tragédie se šíleným střelcem v základní škole Dunblane zkonfiskovala občanům prakticky všechny legální krátké zbraně a výrazně omezila i vlastnictví loveckých zbraní. Ví se, co to přineslo pozitivního?
Pouze to, co se dalo předpokládat. Kriminalita s legálně drženými krátkými zbraněmi je na nule – pochopitelně, když tam žádné legálně držené krátké zbraně nejsou –  ale kriminalita s nelegálně drženými vzrostla trojnásobně.

Vraťme se k chystané směrnici. Co má zakázat majitelům zbraní, potažmo lidem v Evropě?
Zákazy, které nařízení obsahuje, se týkají tří oblastí. Tou první je předělávání automatických zbraní, tedy těch, které můžou střílet dávkami na poloautomatické. To bude zakázané. Důvodem je obava ze zpětného předělání na automat. Přitom je však možné změnu na poloautomatický provoz udělat tak, že to již nejde změnit zpět. Stačilo by tedy vydat předpis na to, jakým způsobem se musí tato konverze provádět. A také ten návrh v Bruselu padl. Ovšem Evropská komise prohlásila, že nic takového dělat nebude. V tuzemsku by se to týkalo především oblíbené civilní verze vyřazované armádní pušky SA – 58.

Druhý zákaz se bude týkat kapacity zásobníků?
Přesně tak. Jen je ten zákaz širší a komplikovanější, než to na první pohled vypadá. Krátká zbraň nebude smět mít zásobník s kapacitou větší než 20 nábojů a dlouhá s kapacitou větší, než 10 nábojů. Postihem za nedovolené držení zásobníku má ale být ztráta zbrojního průkazu – a to i v případě, že ten zásobník do žádné z vašich zbraní nepasuje!
Tohle vnímáme jednoznačně jako opatření namířené proti legálním držitelům zbraní, protože ti jediní mohou být za porušení potrestáni – pokud je postihem ztráta zbrojního průkazu, zjevně nelze za porušení potrestat toho, kdo zbrojní průkaz nemá.

Zkrácené či zkrátitelné dlouhé zbraně jsou předmětem třetího zákazu…
Nová norma zakáže všechny dlouhé zbraně, které se dají sklopením, zasunutím, nebo odejmutím pažby bez použití nástrojů zkrátit pod délku 60 centimetrů. Vzhledem k tomu, že legálně držené zbraně nehrají v teroristických útocích žádnou roli a v organizovaném zločinu prakticky také ne, jde opět o nařízení pouze vůči legálním majitelům zbraní.
Pro úplnost ovšem musím dodat, že jak český SA – 58, tak podstatně rozšířenější původně sovětský AK – 47, takzvaný Kalašnikov, mají po sklopení ramenní opěrky délku přesahující 60 centimetrů (636 mm respektive 651 mm – pozn. red.). Kalašnikov je přitom jednoznačně nejrozšířenější zbraní tohoto typu mezi teroristy.

To jsou tři zákazy, z nichž místo prvního by stačil technický předpis, aby nařízení splnilo svou protiteroristickou roli, další dva míří pouze na legální držitele zbraní. Je v chystané směrnici vůbec něco, co skutečně jde proti teroristům?
Je, i když to trochu zůstalo stranou zájmu. Krok správným směrem je rozhodně zavedení registrace expanzních zbraní, které vznikly předělávkou ostré zbraně. V tomto případě totiž není možné změnu udělat nevratně a zbraně je tak možné předělat zpětně na ostré. Proto expanzní zbraně tohoto typu zůstanou zařazeny ve své původní „ostré“ kategorii a nebude je tak možné pořídit bez zbrojního průkazu.
Jde asi o jediné nařízení, které má v nové směrnici nějaký protiteroristický smysl, protože právě takové zbraně měli teroristé, kteří spáchali masakr v redakci Charlie Hebdo a v košer obchodě v Paříži v lednu 2015. Tím se ovšem dostáváme k tomu, že vydat směrnici, která by sjednotila regulaci prodeje zbraní, včetně těch, jež je možné zpětně předělat na ostré, dostala Evropská komise za úkol již v roce 2008. Přišla s ní ovšem až po řadě urgencí teprve po listopadovém masakru v pařížském klubu Bataclan a na dalších místech.

To ale znamená, že odpovědnost za 17 mrtvých a 10 zraněných z ledna 2015 nese vlastně Evropská komise, včetně jejích předsedů Manuela Barrosa a Jean-Clauda Junckera, kteří se za těch osm let v jejím čele vystřídali?
Nejen za ně, protože tyhle předělávané zbraně dlouhodobě používá i podsvětí. Evropská komise současnou nesmyslně razantní úpravou směrnice vlastně jen maskuje svoje dřívější selhání.

V Bataclanu v listopadu 2015 zavraždili islamisté 80 lidí, celková bilance té noci byla 130 mrtvých a 352 zraněných. Měli tehdy teroristé také zbraně předělané z expanzních?
Tam použili standardní neupravené zbraně nakoupené na černém trhu, které původně patřily jugoslávské armádě a pak se ztratily. Dalším významným zdrojem nelegálních zbraní jsou totiž místa probíhajících válečných konfliktů a místa, kde války v relativně nedávné minulosti skončily. To znamená Balkán, severní Afrika, Blízký východ a zvolna se přidává Ukrajina.

Vraťme se zpět k novele evropské směrnice. Má zavést ještě něco, co z hlediska boje proti terorismu a zločinu dává smysl?
Za prospěšné považujeme ještě zavedení evropské výměny informací o odmítnutých žadatelích o zbrojní průkaz, aby o něj nežádali v jiné zemi. Pro nás je to důležité proto, že nově budou sdílené také informace o důvodu odmítnutí. U nás se samozřejmě před vydáním zbrojního průkazu provádí důkladná kontrola trestního rejstříku, a pokud se člověk delší dobu zdržoval v zahraničí, tak se také zjišťuje, jestli něco neprovedl tam. Takže může třeba přijít informace z Německa, že jste se dopustil nedovoleného ozbrojování – ale už se neví, jestli u vás našli nelegální samopal, nebo jste si jen zapomněl v kapse pepřový sprej.

Dál už v návrhu nic smysluplného nevidíte?
Dál už ne. Jaký má třeba smysl registrace znehodnocených, tedy deaktivovaných zbraní? Zase by stačilo vydat závazný předpis o způsobu znehodnocení, protože to jde udělat tak, aby se zbraň už nedala uvést do provozuschopného stavu. Takže není potřeba zahlcovat policejní databáze informacemi o držitelích znehodnocených zbraní, pokud budou ty zbraně znehodnoceny tak důkladně, aby byly neopravitelné.
Nevidím smysl ani v tom, aby repliky historických zbraní, tedy vyrobených před rokem 1890, musely být v kategorii „C“, tedy na zbrojní průkaz. Představa, že se teroristé vyzbrojí třeba takovou jednorannou puškou na černý prach, je dost bizarní na to, aby bylo zřejmé, že tohle nařízení nemá pro boj terorismem či organizovaným zločinem žádný význam.

Máte nějaké vysvětlení proto, proč EK tak tlačí na přijetí takové normy a nechce ji upravit tak, aby dávala smysl a přitom neobtěžovala zbytečně lidi, kteří dodržují zákony?
Myslím, že zbraně vnímají jako vhodný klamný cíl, protože žádnou jinou činnost nemohou v boji proti terorismu vykázat. Je to prostě politické gesto. Musím poctivě říci, že čeští a mnozí další europoslanci to chápou a snaží se směrnici upravit do smysluplné podoby, ovšem zřejmě jsou v Evropském parlamentu v menšině. Je to škoda, protože kdyby novelizace směrnice probíhala podle hlasu rozumu, byla by i docela užitečná.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.