Pod pojmem sdílené služby si dnes většinou každý představí open space s desítkami pracovníků na telefonu. Je tato představa stále aktuální?
Rozhodně ne. Ve skutečnosti se sdílené služby zdaleka nerovnají call centru zaměřenému na prodej nějakého produktu či poskytování technické podpory po telefonu. Jde o širokou škálu odborných služeb firmám o celém světě.  Mezi ně patří například účetnictví, marketing, personalistika, finance, výzkum a vývoj nebo komunikace. Proto se odkláníme od označení sdílené služby k názvu podnikové služby, který obor mnohem lépe definuje.

Jaký je v současnosti stav tohoto sektoru v České republice?
Nejlépe by stav vyjádřilo asi slovo „boom“. Počtem zaměstnanců je sektor již poměrně významným zaměstnavatelem. V roce 2016 roste asi 20 procentním tempem a nyní v něm působí zhruba 75 000 zaměstnanců, což už představuje významný příspěvek české ekonomice. Rok 2017 by měl přinést ještě o něco rychlejší růst a předpokládáme, že do roku 2020 segment dosáhne na kulatých 100 000 zaměstnanců! Pro srovnání – dle údajů Sdružení automobilového průmyslu ČR zaměstnávají firmy v automobilovém průmyslu něco kolem 115 000 lidí. Již nyní přitom sektor sdílených služeb představuje tři procenta HDP České republiky.

Čím je to způsobené?
Řekl bych, že především kvalitou, kterou česká centra odvádějí a také úsporami, které outsourcing a centralizace určitých podnikových procesů přináší. Dalším faktorem je pak atraktivita České republiky pro nové investory, kteří zvažují otevření nového centra podnikových služeb.

Proč je právě Česká republika tak lákavá?
Česká republika může nabídnout nejen vysoce kvalifikované pracovníky, ale i dobrou infrastrukturu a náklady, díky kterým je firma konkurenceschopná. Jde o zemi ekonomicky a politicky stabilní, která je členem EU. Země, ze kterých investoři pocházejí, jsou České republice kulturně blízké, což také hraje svou roli. Navíc jsou sami investoři překvapeni již zmiňovanou kvalitou, které se jim zde dostane. A to je právě ten důvod, proč zde zůstávají a byznys ještě dále rozvíjejí. To, že je Česká republika zemí investorům zaslíbenou ostatně potvrzuje i globální zpráva o outsourcingu pro rok 2016 „Tholons 2016 Top 100 outsourcingových destinací“, v rámci níž se velmi dobře umístila jak Praha, tak i Brno.

Kde konkrétně působí firmy nabízející podnikové služby?
Zhruba polovina těchto firem a jejich zaměstnanců působí v Praze, třetina pak v Brně a Ostravě. Rádi bychom ale, aby se tento byznys rozložil i do dalších krajských měst, jako třeba do Plzně, Pardubic, či Olomouce.

Kdo je typickým zaměstnancem segmentu podnikových služeb?
Více než sedmdesát procent těchto zaměstnanců je vysokoškolsky vzdělaných, polovina z nich v oboru IT. Jejich průměrný věk je 30 let, jde tedy velmi často o zaměstnance, kteří zde startují svou kariéru. Nutno podotknout, že mzdy a podmínky, které se jim nabízejí, jsou velmi zajímavé nejen pro absolventy škol, ale i pro pracovníky s praxí. Všichni ovšem musí velmi dobře zvládat cizí jazyky.

Jaké jsou běžné platy v této sféře?
Rozhodně vyšší než je průměrná mzda v České republice. Tak například manažer zákaznických služeb si nejen v Praze, ale i v Brně a Ostravě dnes vydělá až 80 tisíc Kč měsíčně, specialista zákaznické péče s dvěma a více lety zkušeností si v Praze a Jihlavě vydělá 35 tisíc Kč. Pokud kandidát nabídne znalost dvou cizích jazyků, vydělá si zhruba o 10 procent více. Účetní se dvěma a více lety zkušeností a znalostí dvou cizích jazyků si v Praze vydělá 40 tisíc Kč, v Brně či Ostravě 30 tisíc a v Jihlavě 33 tisíc.

Dokáže vůbec Česká republika nabídnout dostatek kandidátů pro tolik volných pracovních míst?
Zde se dotýkáme skutečně žhavého problému. Kvůli nedostatku vhodných kandidátů aktuálně bijeme na poplach. Je to velká škoda, neboť kvůli tomu Česká republika přichází o obchodní příležitosti ve výši deseti až patnácti milionů dolarů ročně. Na vině je jednak nedostatek českých kandidátů, dále pak velmi obtížné zaměstnávání kandidátů z jiných zemí. Narážím hlavně na proces imigrace, dobu potřebnou k získání pracovních povolení a povolení k dlouhodobému pobytu. Ta je výrazně delší, než by podnikový sektor potřeboval.

Odhlédneme-li od nedostatku lidí, s čímž v tuto chvíli bojuje asi celý český trh, splňují čeští uchazeči o práci vaše nároky? Vedle expertních znalostí požadujete jazyky, jsou jimi Češi dobře vybaveni?
I když se česká znalost jazyků výrazně lepší, stále chybí některé jazykové kombinace. Je docela s podivem, že nejvíce chybí němčináři. Problémem jsou ale i méně obvyklé evropské jazyky, jako například holandština nebo skandinávské jazyky. Schopnost dohovořit se je ale jen jedna strana mince, stále častěji se u absolventů vysokých škol setkáváme i s nedostatky v oblasti technologií a také s tím, že je české vysoké školství bohužel nepřipravuje dostatečně dobře pro praxi. Kandidáty je proto potřeba nejprve doškolit a dovzdělat, což pochopitelně klade na investora nároky na čas a peníze. Právě proto se snažíme se školami komunikovat a sdělit jim, co přesně by zaměstnavatelé potřebovali. Nabídnout můžeme celou řadu námětů i pomoci. Jde nám přece o to, aby růst v ČR zůstal zachován.