„Zajímavé je, že bankovní výsledky regionu jsou v mnoha oblastech lepší než výsledky bank v eurozóně – rentabilita vlastního kapitálu i růst úvěrů jsou ve střední Evropě silnější. A zatímco eurozóna očekává v letech 2016-18 pomalejší rozmach, ekonomické podmínky pro středoevropské banky by měly zůstat relativně příznivé,“ uvedla Diana Rádl Rogerová, partnerka v auditním oddělení společnosti Deloitte zodpovědná za poskytování služeb finančním institucím.

„Například meziroční růst úvěrů se v roce 2015 napříč EU zrychlil na 3,4 procenta, což je o tři procentní body nad eurozónou, a očekává se, že v roce 2018 dosáhne rovných pět procent. Vidíme také velice povzbudivý pokles ukazatele poměr nesplácených úvěrů, které z regionálního maxima 11 procent v roce 2013 klesly na 8,8 v roce 2015 a do roku 2018 by měly spadnout na sedm procent,“ doplnil David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

„Ačkoliv se v rozvahách většiny bank ještě objevují určité dozvuky, jejich vedení už evidentně upouští od krizového režimu a vrací se k normálnímu provozu. Intenzivně pracují na přípravě a provedení střednědobých strategií odrážejících četné změny, které v bankovním sektoru probíhají,“ tvrdí Andras Fülöp, vedoucí oddělení služeb pro finanční instituce společnosti Deloitte ve střední Evropě.

Vývoj v bankovním sektoru se v roce 2016 výrazně liší od toho, na který byly bankéři zvyklí před krizí, a musejí tedy hledat nové směry. Právní prostředí se podstatně změnilo a předpisy a regulatorní orgány nyní hrají mnohem důležitější a aktivnější roli. Kromě toho banky stojí před exponenciálně rostoucí digitální výzvou. To vše obklopuje prostředí, které je náročné i na makroekonomické úrovni, kde jsou úrokové marže nízké a financování z nebankovních zdrojů široce dostupné.

„Většina bank si už sice digitální strategie vytyčila, stále však experimentují s online a mobilními funkcemi, a proto je nabídka těchto funkcionalit ve střední Evropě stále ještě omezená. Naše analýza digitálních kanálů v 76 středoevropských bankách ukázala, že 80 % zkoumaných institucí využívá pouze 13% z námi ověřovaných mobilních funkcionalit, pouze 50 % bank umožňuje otevření účtu plně online bez nutnosti návštěvy pobočky a pouze několik institucí používá rozšířenou funkcionalitu sociálních sítí – například aplikace na Facebooku,“ upřesnil Petr Viktora, který v ČR vede tým odborníků poskytujících služby pod názvem Deloitte Digital.

Tato rozmanitost je důsledkem nejen přicházejících inovací, ale i různého stupně digitální vyspělosti analyzovaných bank.

„Přední banky podnikají první kroky k úplné digitalizaci prodejního procesu, zatímco jiné banky teprve vyvíjejí základní transakční bankovní funkce. To znamená, že mohou za pokročilejšími konkurenty zaostávat, protože digitalizace představuje nejen styčný bod se zákazníky, ale má také výrazný vliv na oblast výnosů i nákladů,“ doplnil Viktora.

Studie zdůrazňuje také určité zvýšení aktivity v oblasti fúzí a akvizic v poslední době, kde k vyššímu počtu transakcí dochází na jižních trzích (tj. Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko) a zvyšuje se míra nákupů v oblasti private equity.