Svěřenský fond lze zřídit buďto pro soukromý účel nebo pro účel veřejně prospěšný, přičemž k soukromému účelu lze fond zřídit k prospěchu určité osoby, na její památku či za účelem investování pro dosažení zisku. Hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu pak nesmí být dosahování zisku či provozování obchodního závodu.

Existují dva způsoby, jak fond zřídit, a to buď svěřením majetku správci k určitému účelu smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti, kdy svěřenský fond vzniká až s úmrtím jeho zakladatele. Hlavními důvody, proč fond zřídit, je například převedení majetku mezi generacemi za účelem vyhnutí se dědickému řízení nebo ochrana části majetku proti rizikům plynoucích např. z podnikání potencionálních dědiců či jejich životního stylu či podporování nějakého veřejně prospěšného cíle.

SPRÁVCE

Svěřenský fond zakládá zakladatel, kterým může být kdokoliv, dokonce i právnická osoba, která svěřuje správu nad ním správci. Správcem může být taktéž každý svéprávný člověk či v případech výslovně stanovených zákonem i právnická osoba.

Je přitom možné, aby byl fond spravován více správci, v tomto případě může být jedním ze správců i sám zakladatel či některý nebo více z obmyšlených, avšak v takovémto případě musí mít ke každému takovému správci fond ještě jednoho nezávislého správce, aby byl zachován princip ztráty kontroly nad majetkem zakladatele.

NOTÁŘSKÝ ZÁPIS

Každý svěřenský fond musí mít svůj statut ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu, který obsahuje základní informace o fondu a pravidla správy nad fondem např. označení a účel fondu, označení vyčleněného majetku, určení obmyšlené osoby, podmínky plnění z fondu a další. Obmyšlenou osobou je pak osoba určená především zakladatelem, neurčí-li ji on, pak správcem, kterému je z fondu plněno.

EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ

Ačkoliv v současné době neexistuje žádná evidence či registr svěřenských fondů, dne 1. 1. 2018 vejde v účinnost novela občanského zákoníku, která tuto evidenci, již povede příslušný rejstříkový soud, zakládá. Fond pak bude, kromě případů založení fondu pořízením pro případ smrti, vznikat zápisem do této evidence.

V případě založení fondu pořízením pro případ smrti fond sice vznikne smrtí zakladatele, ale bude stále třeba ho do této evidence následně zapsat. Do evidence se mimo jiné budou zapisovat základní informace o fondu, včetně identifikačních údajů o jeho zakladateli, správci i obmyšlených osobách. Do sbírky listin, která je veřejným rejstříkem, se pak bude zakládat statut tohoto fondu.

Vzhledem k tomu, že evidence je veřejná, bude možné do ní kdykoliv nahlížet prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti. Registr bude mít krom veřejné části ještě část neveřejnou, kam budou mít přístup jen orgány státní moci, soudy atd. a dále osoby, jež prokáží právní zájem.

Otázkou, která značně souvisí s evidencí svěřenských fondů, je, jak se fondy zapisují do ostatních veřejných rejstříků. Vzhledem k tomu, že součástí fondu může být téměř jakýkoliv majetek, včetně nemovitostí, je třeba zapsat majitele těchto objektů například do katastru nemovitostí.

Jako vlastník se uvede svěřenský správce s poznámkou, že je svěřenským správcem. V případě vyhledání této osoby v katastru nemovitostí pak lze zjistit, že hledaná osoba vykonává nad určitou nemovitostí správu ve funkci svěřenského správce, prozatím však není možné dohledat, o jaký svěřenský fond se jedná.

Autoři jsou právníci advokátní kanceláře PwC Legal

PSALI JSME:

TÉMA TÝDNE/ROZHOVOR: „Svěřenské fondy chrání majetek zakladatele, ale co ti druzí?“ ptá se místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala
TÉMA TÝDNE: Počet manželských smluv v ČR meziročně stoupá
TÉMA TÝDNE: Majetek svěřenského fondu je právně absolutně vyčleněn od zakladatele