Podle údajů ČAP přitom tuzemský pojistný trh v letošním prvním pololetí celkově nepatrně vzrostl. Předepsané pojistné se zvýšilo meziročně o 200 miliónů korun, tedy o 0,3 % na 59,6 miliardy korun. Stojí za tím především posílení neživotního pojištění o 1,14 miliardy Kč, což znamená nárůst o 3,2 %. U havarijního pojištění stouplo předepsané pojistné o 4,4 %, podobně posílila podnikatelská pojištění. Ve srovnání s loňskem sice mírně oslabila dynamika v povinném ručení, přesto i zde pojistné vzrostlo o 1,5 %.

Naproti tomu u životního pojištění předepsané pojistné kleslo meziročně téměř o miliardu korun na 22,4 miliardy korun. Stojí za tím především meziroční pokles prodeje jednorázového pojištění o 33 %.

Podle ČAP může být důvodem poklesu změna podmínek daňové uznatelnosti životního pojištění na začátku letošního roku. Nově je možné využívat daňové zvýhodnění pouze tehdy, pokud klienti peníze vyberou až po 60 letech věku, jejich smlouva trvala déle než pět let a zároveň bude ve smlouvě zakotveno, že neumožňuje mimořádné výběry. Koncem března vypršel termín, dokdy se lidé museli rozhodnout, zda dávají přednost zachování daňových výhod před možností předčasného výběru peněz z pojistky. Na druhou stranu daňový odpočet dosud uplatňují lidé na jen zhruba devátou až desátou smlouvu.

Spíše se zdá, že za zmíněným poklesem může být kromě recese, kdy lidé odkládali zbytné investice, také mediální obraz životního pojištění vytvořený v poslední době. Nejen v souvislosti se změnami daňových benefitů, ale především jako následek sporu o provize zprostředkovatelů tohoto pojištění, které způsobily až koaliční krizi po konfliktu ministra financí Andreje Babiše (ANO) s poslancem Ladislavem Šinclem (ČSSD) v takřka přímém přenosu a s mnoha přešlapy až nechutnostmi.