V nizozemském Utrechtu už podobný systém zkoušejí u tří stovek nezaměstnaných. Radnice chce vyzkoušet, jak nepodmíněný příjem 900 eur změní jejich chování ve srovnání s nezaměstnanými, kteří budou dál pobírat klasické sociální dávky.

Ve Spojených státech přišel s podobnou myšlenkou sociolog Charles Murray. „Myslím si, že univerzální základní příjem (UBI) je naše jediná naděje jak se vyrovnat s tím, co nás na pracovním trhu čeká a představuje i největší naději na oživení americké občanské společnosti.“

První byl Friedman

Ekonom Milton Friedman vyslovil myšlenku na zaručený příjem těsně po druhé světové válce. Obhájci z levicového spektra v univerzálním základním příjmu vidí pohyb směrem k sociální spravedlnosti; jeho liberální příznivci (jako Friedman) zase jako možnost jak by vláda mohla přijatelným způsobem přenášet bohatství některých občanů k ostatním, čemuž u nás říkáme solidarita. „Ať tak či onak, UBI je myšlenka, jejíž čas nakonec přijde, ale musí být provedena správně,“ napsal Murray pro The Wall Street Journal.

UBI bude podle Murrayho fungovat pouze v případě, že nahradí všechny ostatní sociální dávky a byrokracii, která na ně dohlíží. V případě, že by garantovaný příjem byl přidán ke stávajícímu sociálnímu systému, byl by destruktivní. „V mé verzi, by každý americký občan starší 21 let dostal roční dotaci 13 tisíc dolarů v elektronické podobě na bankovní účet v měsíčních splátkách. Tři tisíce dolarů z toho musí být vynaloženy na zdravotní pojištění. Každý dospělý by tak měl k dispozici roční příjem 10 tisíc dolarů po zbytek života,“ míní Murray.

Lidé by mohli tuto dávku pobírat až do příjmu 30 tisíc dolarů. Pak by odstupňované daňové odvody snížily tuto dávku na 6500 dolarů (ale ne nižší) dokud jedinec nedosáhne příjmu 60 tisíc dolarů. Proč by měli lidé se slušnými příjmy dál pobírat UBI? Protože přijdou o sociální zabezpečení a bezplatnou lékařskou péči.

Z čeho se to bude financovat?

UBI má být financován ze zrušeného zdravotního a sociálního zabezpečení, z dotací na bydlení, z podpory pro svobodné ženy a vůbec všech podpor a sociálních služeb, jakož i zemědělských a korporátních dotací. Od roku 2014 by roční náklady na UBI byly asi o 200 miliard dolarů levnější než současný systém. Do roku 2020 by UBI byl levnější téměř o bilion dolarů.

Podle loňského průzkumu mezi obyvatelstvem USA nikdy nepracovalo 18 % svobodných mužů a 23 % svobodných žen ve věku 25 až 54 let, tedy v hlavním produktivním věku. Všichni žili z peněz jiných lidí. Otázkou tedy není, zda UBI odradí lidi od snahy pracovat, ale zda se již existující problém zhorší.

„Někteří lidé by určitě pracovat přestali, ale jiní, kteří jsou nyní na sociálním zabezpečení nebo zdravotně postižení by se vrátili. Není proto žádný důvod si myslet, že UBI je kvůli tomu neproveditelné. Dobře navržená UBI může poskytnout další neocenitelnou výhodu: přinést nové zdroje a energii do americké občanské kultury, historicky jednoho z našich největších aktiv, jež se znepokojivě v posledních desetiletích zhoršilo,“ doplnil Murray.

„Podle mého plán UBI by bohatství v soukromých rukou bylo větší než kdy předtím. Nikdo nebude hladovět na ulicích. Všichni budou vědět, že i když nemohou najít žádnou práci, mohou žít důstojnou existenci, pokud sdruží své prostředky s jedním nebo dvěma dalšími lidmi,“ konstatoval sociolog.

Radikální změny

Někteří lidé budou i nadále chovat nezodpovědně, ale UBI radikálně změní sociální rámec, v němž budou usilovat o pomoc. Bude možné říci: nenecháme vás hladovět, než dostanete svůj další plat, ale nesnažte se nám říkat, že jste bezmocní, protože víme, že nejste.

Zaručený pravidelný příjem by transformoval i širokou škálu sociálních a osobních vztahů. Nezaměstnanému už přítelkyně neřekne, že má začít platit část nájmu nebo se odstěhovat, což změní dynamiku vztahu k lepšímu. Chlap, který sice má práci, ale nízký příjem, může přemýšlet o manželství jinak, pokud bude mít ročně pro svou novou rodinu minimálně 35 tisíc než 15 tisíc dolarů.

„To je jen několik možných scénářů, ale je třeba násobit účinky těchto interakcí miliónkrát, tak, jak se každý den vyskytují v celé zemi. Dostupnost zaručeného příjmu by však neměla zbavovat jednotlivce odpovědnosti za důsledky svých činů. Spíš by paradoxně ukládala povinnosti, které dřív neexistovaly, což by byla dobrá věc,“ cituje Murryho americký deník.

„Zdůrazňovat způsoby, jakými by UBI povzbudil lidi, aby se v životě lépe rozhodovali, ještě nevystihuje šíři pravděpodobných výhod. Silná kritika současného systému upozorňuje na to, že většina znevýhodněných lidí v Americe nemá žádný důvod se domnívat, že může být cokoli jinak. Jsou špatně vzdělaní, bez pracovních dovedností a žijí ve čtvrtích, kde jsou vyhlídky chmurné. Jejich pátrání po důstojnosti a sebeúctě se často promění ve snahu porazit celý společenský systém,“ uzavírá sociolog.

Teď by bylo možné jim říct: Máte budoucnost ve svých rukou.