V kodexu proti nenávisti se zavazují, že „IT společnosti zavedou jasné postupy pro přezkum oznámení o nezákonných nenávistných projevech šířených prostřednictvím jejich služeb, aby mohly odstranit nebo deaktivovat přístup k takovému obsahu a do 24 hodin prověří většinu platných oznámení o odstranění nezákonného nenávistného projevu a případně odstraní nebo deaktivují přístup k takovému obsahu.“
Nutno dodat, že globální sítě už dnes prověřují obsah kdejaké stránky. Stačí, aby se v jinak seriózním textu o chování uživatelů na internetu, na co si klikají, objevilo slovo sex, a nejmenovaná sociální síť prověřuje několik hodin, než umožní jeho placené šíření.
IT společnosti poskytnou informace o postupech pro podávání oznámení za účelem rychlejší komunikace mezi orgány členských států a uvedenými společnostmi, zejména informace o oznámeních a o znemožnění přístupu k nezákonným nenávistným projevům online nebo o jejich odstranění.
Stop nenávisti a nelegálnímu obsahu
„Nenávistné chování nemá na Twitteru místo a my budeme společně s našimi odvětvovými partnery a s občanskou společností pokračovat v boji proti tomuto problému. Naším prvořadým cílem zůstává, aby se tweety volně šířily. Existuje však jasný předěl mezi svobodou projevu a chováním, které podněcuje k násilí a nenávisti,“ prohlásila ředitelka Twitteru pro styk s veřejností v Evropě Karen Whiteová.
„Chceme, aby naše služby umožňovaly lidem přístup k informacím, avšak nenávistné projevy online jsme na našich platformách nikdy netolerovali. Máme k dispozici účinné systémy, díky nimž dokážeme do 24 hodin přezkoumat platná oznámení a odstranit nelegální obsah. Těší nás, že můžeme s Komisí spolupracovat na vývoji koregulačních či samoregulačních přístupů k boji proti nenávistným projevům online,“ řekl ředitel společnosti Google pro styk s veřejností a vztahy s vládami Lie Junius.
„Vítáme dnešní zveřejnění kodexu chování a těší nás, že máme možnost pokračovat společně s Komisí a technologickým průmyslem v boji proti nenávistným projevům. Na celém světě máme 1,6 miliardy uživatelů a vyvíjíme neuvěřitelné úsilí, abychom na jedné straně lidem umožnili vyjádřit se a na druhé straně zajistili prostředí, v němž panuje vzájemný respekt,“ napsala ředitelka pro řízení globální politiky Facebooku Monika Bickertová.
Eurokomisařka: sítě zneužívají teroristé
„Nedávné teroristické útoky nám připomenuly, že je naléhavě nutné řešit nelegální nenávistné projevy online. Sociální média jsou bohužel jedním z nástrojů, které teroristické skupiny využívají k radikalizaci mladých lidí a rasisté k šíření násilí a nenávisti. Tato dohoda představuje významný krok k zajištění toho, aby internet zůstal bezpečným místem pro svobodné a demokratické vyjadřování, kde jsou dodržovány evropské hodnoty a zákony. Těší mě, že se IT společnosti zavázaly většinu platných oznámení o odstranění nezákonného nenávistného projevu prověřovat do 24 hodin, a pokud to bude nutné, odstranit nebo deaktivovat přístup k takovému obsahu,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
Je ovšem patrné, že nejde jen o to zablokovat na sítích islámské teroristy, ale dát stopku i jiným, podle dnešních měřítek, extrémním projevům.
Kdo určí, co je šíření zla?
Jen zůstává otázkou, kdo a jak bude určovat, co je nenávistné, teroristické, rasistické. A kdo bude dostávat tyto nálepky? I lidé, kteří např. v pocitu ohrožení řeknou ostře a ne zrovna politicky korektně a vybíravě svůj názor?
V této souvislosti stojí za zmínku, že české soudy našly odvahu vymezit se vůči nálepce „rasista“. V několika rozhodnutích, včetně Vrchního soudu, například konstatovaly, že nadávka „ty černá hubo“, vyřčená v afektu, ve rvačce, není ještě sama o sobě projevem rasismu. Poukázal na to například předseda Městského soudu Libor Vávra v posledním vydání odborného časopisu Právnický prostor.
Hranice mezi potíráním skutečného zla, a usměrňováním myšlenek, které nejsou v souladu s politickou hyperkorektností a přáním globálních hráčů, je nepochybně velmi tenká.
