Co skutečně přinese zákon o registru kont?

Názor

Registr bankovních kont. To je novinka, kterou schválila Sněmovna a poslala ji do Senátu. Co může nový zákon přinést?  

Co skutečně přinese zákon o registru kont? Ilustrační foto: Pixabay

Registr bankovních kont je na jednu stranu institut, který zjednoduší práci kriminalistů, potažmo i dalších orgánů státní správy. Zatím totiž musí vyšetřovatel obeslat všechny banky na trhu, aby zjistil, kde všude má vyšetřovaný uloženy peníze, které mohou pocházet z trestné činnosti. Takhle se to dozví na základě jednoho dotazu na jednom místě. Kvůli konkrétní výši uložené sumy se pak obrátí již na konkrétní banky. Tedy pokud Senát do zákona nevrátí povinnost, aby v registru byly uvedené i výše zůstatku.

To by práci vyšetřovatelů zjednodušilo ještě víc. Ale zároveň by to otevřelo možnost pro obchodování s důležitou komoditou. Protože na jednom místě uložené informace o tom, kolik kdo má peněz, zkrátka budou kriminální živly lákat. A občanovi je celkem jedno, zda se k nim dostanou pomocí uplaceného úředníka, nebo prostřednictvím kybernetického útoku. Navíc, popravdě řečeno, mohou takové informace lákat i podstatně širší okruh zájemců. A to, že na povolování vstupu do registru má dohlížet sněmovní komise, samo o sobě zárukou bezpečnosti není.

V každém případě záleží na tom, jak bude povolování přístupu do registru fungovat v praxi. Pokud tento přístup bude pod přísnou kontrolou a pokud bude možné zjišťovat, kdo si informace vyžádal, může být vše celkem v pořádku. V opačném případě si zamnou rukama nejen vyděrači a jim podobní, ale i všichni ti, kdo budou chtít někomu znepříjemnit život. Ať již to budou političtí odpůrci, bulvární novináři, nebo problematický soused. Vždyť závist je obecná lidská vlastnost. A bylo by divné, kdyby závist neprobudilo zveřejnění toho, kolik má na kontě třeba starosta malé vesnice. Což je, myslím, pádný argument pro to, aby v registru byla jen samotná konta, nikoli zůstatky na nich.

Na druhou stranu, jakmile už jednou takový registr vznikne, není nepředstavitelné do něj časem pasáž o zůstatku vpravit. Stranou zájmu veřejnosti, prostřednictvím nějakého přílepku k zákonu o povinném složení písku do betonu, například.

Abychom nezapomněli na zákon o prokazování původu majetku. V zásadě nic proti němu. Člověk by měl umět vysvětlit, jak k němu přišel. Tím spíš, že s tím mívají problémy i pánové z parlamentu, nebo z vlády.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.