V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než devět procent, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Výdaje byly ke konci dubna meziročně vyšší o 11,1 miliardy korun (1,5 %). Oproti loňsku rostly zejména výdaje na sociální dávky (+15,8 mld. Kč), kde se promítá loňská mimořádná a letošní standardní valorizace starobních důchodů.
Viditelně vyšší byly meziročně rovněž výdaje v kapitolách neinvestičních transferů státním fondům (6,6 mld. Kč) nebo fondům veřejného zdravotního pojištění vlivem navýšení plateb za tzv. státní pojištěnce. Z neinvestičních transferů podnikatelům (-18,9 mld. Kč) naopak vypadly loňské kompenzace vysokých cen energií.
Příjmy vzrostly za první čtyři měsíce meziročně o 58 miliard korun (+10,9 %). Z jednotlivých položek k tomu nejvíce přispělo pojistné (+19,5 mld. Kč), daň z neočekávaných zisků (+12,8 mld. Kč), DPFO (daň z příjmů fyzických osob, +8,1 mld. Kč) a DPPO (daň z příjmů právnických osob, +6,4 mld. Kč).
V předchozích měsících poměrně solidní inkaso DPH je vlivem slabého dubnového výsledku již v kumulaci od začátku roku meziročně vyšší „pouze“ o 3,4 miliardy korun (2,9 %). Pozitivně se ovšem nadále vyvíjí výběr pojistného na sociální zabezpečení, který byl do konce dubna oproti loňsku vyšší o 19,5 miliardy korun (8,8 %).
Zčásti to souvisí s daňovými změnami platnými od začátku letošního roku (znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, pozn. aut.).
Ani to ale nestačilo v rámci důchodového systému na pokrytí výdajů na starobní důchody. Ty totiž byly v úhrnu od začátku roku o téměř 27 miliard vyšší než příjmy z pojistného na důchodové pojištění. Letos přepokládáme zmírnění deficitu státního rozpočtu z loňských 288,5 miliardy korun na 250 miliard korun, riziko je však vychýleno směrem k hlubšímu schodku.
To souvisí zejména s dosavadním hotovostním plněním, které může odrážet mimo jiné pomalejší ekonomický růst, než s jakým pro letošní rok v srpnu loňského roku při sestavování rozpočtu počítalo ministerstvo financí (2,3 %). Další riziko, jdoucí stejným směrem, je z hlediska příjmové strany spojeno s výrazným poklesem cen emisních povolenek od té doby.
Celkově očekáváme, že dojde již letos ke snížení schodku veřejných financí viditelně pod tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Za předpokladu schodku státního rozpočtu ve výši 250 miliard korun by deficit veřejných financí podle našeho odhadu mohl poklesnout z loňských 3,7 procenta na 2,3 procenta HDP.
Veřejný dluh v poměru k nominálnímu HDP by tak měl ve výsledku růst jen pozvolně. Relativně pozitivní výhled vývoje tuzemských veřejných financí přispívá k tomu, že ČR nadále disponuje vůbec nejlepším ratingem v rámci regionu střední a východní Evropy a jeho výhled je od února u všech klíčových ratingových agentur na „stabilní“ úrovni. To znamená i nižší náklady na obsluhu státního dluhu.
Mírné snižování schodku státního rozpočtu očekáváme v souladu se střednědobým výhledem ministerstva financí i v dalších letech. V roce 2025 by deficit podle našeho odhadu měl dosáhnout 235 miliard korun a v roce 2026 potom 200 miliard korun. Riziko ve směru hlubšího deficitu je ovšem v příštím roce spojeno se sněmovními volbami.
Vláda bude totiž v příštím roce podle našeho odhadu disponovat (oproti maximálním strukturálním saldům daným Zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) dodatečným fiskálním prostorem ve výši zhruba 0,25 procentního bodu HDP (cca 20 mld. Kč). V případě naplnění tohoto rizika by se tedy v příštím roce deficit nemusel oproti letošku snížit.
Strukturální nerovnováha veřejných financí přetrvává, zákon ke konsolidaci zavazuje i příští vládu. Přestože konsolidační balíček zmírnil nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných financí, strukturální deficit zůstává okolo dvou procent HDP.
Zákonem stanovené limity pro strukturální salda se však v následujících letech zpřísňují z výchozích 2,75 procenta pro rok 2024 až do roku 2027 ročně o 0,5 procentního bodu. Příští vláda tedy podle platného znění zákona bude muset v konsolidaci veřejných financí pokračovat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Neuvěřitelné,stát už na energie nedoplácí,máme všechno nejdražší v Evropě,máme jedny z nejvyšších sazeb DPH,pandemie Covid už není.Stát má obrovské výběry na daních.Od nového roku vše zdražilo od dál. známky,pojištění auta,daň z nemovitostí,pohonné hmoty,elektřina,vyšší dań ze mzdy,vyšší odvody pro živnostníky(soc.+zdrav.)……
To bychom ale museli šetřit a ne kupovat 24 ks letounů k dodání za 10 let k zaplacení zálohově dopředu.