Výše pojištěného vkladu se nemění, i nadále zůstává v ekvivalentu 100 tisíc eur. Na to, na jak velkou „ránu“ je systém připraven, se Finanční a ekonomický institut (FAEI) ptal předsedkyně Garančního systému finančního trhu Renáty Kadlecové.

Aktuálně probíhají z Garančního systému pouze dvě plnění. Je ale systém dostatečně kapitálově zajištěn, aby zvládl případně více případů najednou? Může se to sice zdát jako šíření poplašných zpráv, ale někteří analytici ve světě předvídají „černé pátky“. Hovoří o bublině, která praskne, protože korporace a finanční svět nemohou růst donekonečna.
Garanční systém v současné době disponuje finančními rezervami pro Fond pojištění vkladů ve výši 30 miliard korun.
Rezervy převyšují požadavek stanovený evropskými směrnicemi pro systémy pojištění vkladů v EU (0,8 % z objemu krytých vkladů). Kromě těchto svých zdrojů má Garanční systém možnost v případě potřeby požádat ČNB o vypsání mimořádných příspěvků a dále může čerpat úvěr či vydat dluhopisy na finančním trhu, požádat ostatní systémy pojištění vkladů o půjčku či ministerstvo financí o finanční výpomoc či dotaci ze státního rozpočtu.
S ohledem na současný stav českého bankovního sektoru se nedomníváme, že by rezervy Garančního systému ve Fondu pojištění vkladů byly nedostatečné.
V tomto kontextu je třeba také mít na paměti, že od 1. ledna 2016 byl zřízen Fond pro řešení krize. Slouží k investování finančních prostředků, které mohou být použity v případě, kdy selhání instituce nebude možné nebo vhodné řešit její likvidací nebo insolvencí, protože by takovýto postup byl v rozporu s veřejným zájmem.

Kolik „běhů na banku“ by Garanční systém vydržel?
Výplata náhrad vkladů není jedinou možností, jak nárazovému výběru vkladů čelit. Od letošního roku existuje nejen Fond pojištění vkladů, ale i Fond pro řešení krize. ČNB má tak více možností, jak řešit selhání finanční instituce.
Při rozhodování o způsobu řešení nesolventnosti mohou být brány v potaz faktory, jako je například systémovost instituce, jedinečnost poskytovaných služeb, počet klientů, objem pojištěných a nepojištěných vkladů, možný přesun „nákazy“ v sektoru.

Kolik peněz a za jak dlouhou dobu už Garanční systém vyplatil peněz a kolika klientům?
Za dobu své existence vyplácel Fond pojištění vkladů náhrady ve 21 případech, při kterých do konce roku 2015 poskytl peníze vkladatelům dvanácti bank a pěti družstevních záložen. Jednalo se o sedmnáct řádných a čtyři dodatečné výplaty v celkové výši 42,1 miliard korun více než 330 tisícům klientů.

Kolik do Garančního systému banky a další instituce ročně přispívají?
Od letošního roku se změnil způsob výpočtu příspěvků. Jeho základní výše je vázána na objem finančních rezerv, jimiž příslušný fond aktuálně disponuje. Příspěvek také zohledňuje nejen objem krytých vkladů, ale i míru rizika, kterou daná pojištěná instituce podstupuje.
S ohledem na to, že finanční rezervy Fondu pojištění vkladů přesáhly minimální hodnotu danou evropskou směrnicí, bude odvod příspěvku stanoven ve výši 0,045 % z objemu krytých vkladů. Jedná se o zhruba 900 miliónů korun. Výši příspěvků konkrétním institucím stanoví ČNB s přihlédnutím k jejich rizikové váze.
S ohledem na to, že Fond pro řešení krize byl zřízen od roku 2016 a směrnicového minima ve výši 1 % z objemu krytých vkladů je nezbytné dosáhnout do roku 2024, byl celkový roční příspěvek stanoven ČNB ve výši 2 958 854 930 Kč.

Může Garanční systém s penězi nějak nakládat? Kapitalizovat je?
Garanční systém může investovat peněžní prostředky ve Fondu pouze bezpečným způsobem. Investováním bezpečným způsobem se v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů rozumí investování do nízkorizikových aktiv spadajících do první nebo druhé kategorie uvedené v tabulce 1 v článku 336 nařízení (EU) č. 575/2013.

Kam mohou jít peníze Garančního systému

1) Majetek Fondu pojištění vkladů:

1. vyplácení náhrad pojištěných pohledávek z vkladů ve výši a za podmínek stanovených Zákonem o bankách (č. 21/1992 Sb.),
2. financování řešení krize v rozsahu a za podmínek stanovených Zákonem o ozdravných postupech (č. 374/2015 Sb.),
3. splácení peněžních prostředků obstaraných Garančním systémem do Fondu na trhu, návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a úvěrů poskytnutých Českou národní bankou nebo zahraničním provozovatelem systému pojištění pohledávek z vkladů, včetně úroků a poplatků s tím spojených, popřípadě vrácení dotace poskytnuté ze státního rozpočtu,

2) Majetek Fondu pro řešení krize:

1. poskytnutí jistoty za majetek a dluhy povinné osoby podle Zákona o ozdravných postupech, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo jistoty za majetek a dluhy jí ovládaných osob, nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobu pro správu aktiv,
2. poskytnutí úvěru povinné osobě podle Zákona o ozdravných postupech, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize, nebo úvěru jí ovládaným osobám, nabyvateli při převodu činnosti, překlenovací instituci nebo společnosti pro správu aktiv,
3. koupě majetku povinné osoby podle Zákona o ozdravných postupech, vůči které bylo nebo je uplatněno opatření k řešení krize,
4. poskytnutí příspěvku za účelem doplnění kapitálu nabyvatele při převodu činnosti, překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv podle Zákona o ozdravných postupech,

1. výplaty dorovnání podle § 177 Zákona o ozdravných postupech,
2. poskytnutí příspěvku při odpisu nebo konverzi závazků podle § 124 a § 125 Zákona o ozdravných postupech,
3. splácení jistiny a úroku úvěru podle § 216 nebo § 217 Zákona o ozdravných postupech a poskytnutí úvěru mechanismu financování řešení krize jiného členského státu podle § 218 cit. zákona.

Náklady na činnost Garančního systému finančního trhu se hradí z výnosů z investování finančních rezerv.