„Loni se pátým rokem v řadě snížil celkový dluh obcí – bez Prahy. Celkem 497 obcí bylo ve velmi dobré ekonomické kondici. Naopak 496 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení,“ uvádí analytička CRIF Věra Kameníčková.

Hospodaření třetiny obcí (34 %) je výborné či velmi dobré. Polovina obcí (49 %) hospodaří průměrně, se stabilním výhledem. Šestina obcí (17 %) by naopak mohla mít problémy s kvalitou poskytovaných obecních služeb.

„Loni pokračoval ozdravný proces obecních rozpočtů. Obce snížily dluh, opět zvýšily své kapitálové výdaje a přitom počet obcí s dluhem je téměř stejný. Na druhé straně se mírně zvýšil počet obcí se špatným ratingem C a C-. U těchto obcí existuje riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů,“ dodala Kameníčková.

Malé obce mají největší přebytky na počet obyvatel

Největší přebytek na obyvatele vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel, konkrétně 2 394 korun na obyvatele. Tyto obce také za posledních pět let ušetřily nejvyšší procento ze svých kumulovaných příjmů, konkrétně osm procent. U velkých (1000-4999 obyvatel) a největších obcí (nad 5000 obyvatel) to byla tři procenta.

Dluh obcí se snížil o 1,1 miliardy na 53,8 miliardy korun, což je nejnižší hodnota za posledních šest let. Na snížení dluhu obcí měl vliv pokles dluhu v kategorii největších obcí (-7,1 %), přispěl k tomu zejména pokles dluhu Ostravy, Brna a Havířova.

Ve všech ostatních kategoriích se průměrná výše dluhu naopak zvýšila, nejvíce v kategorii středně velkých obcí (+17,8 %). Počet obcí s dluhem se na konci roku 2015 meziročně mírně zvýšil. Dluh mělo 52 % obcí, zatímco o rok dříve to bylo 51 % obcí.

Příjmy z daní rostou, ostatní nikoliv

Celkové příjmy obcí se oproti minulému roku zvýšily o šest miliard na 209 miliard korun a jsou tak nejvyšší od roku 2011. Nejvíce rostly příjmy středně velkým obcím s 500-999 obyvateli (+10 procent) a malým obcím s 200-499 obyvateli (devět procent). Naopak nejmenším obcím se zvýšily pouze o procento a největším obcím dokonce o procento klesly.

Nejvíce se obcím přitom zvýšily daňové příjmy (+3,4 miliardy korun, respektive o tři procenta) a příjmy z investičních dotací (+3,4 miliardy Kč, respektive 14 procent). Naopak objem ostatních příjmových položek se mírně snížil

Nejvyšší dluh na Liberecku: téměř 10 tisíc na hlavu

Nejvyšší meziroční snížení dluhu v přepočtu na jednoho obyvatele zaznamenaly obce v Jihočeském (- osm procent) a v Královéhradeckém kraji (sedm procent), naopak nejvyšší nárůst dluhu v přepočtu na obyvatele registruje kraj Vysočina (plus devět procent) a Ústecký kraj (plus čtyři procenta). Přesto má Ústecký kraj nejnižší dluh na jednoho obyvatele (4 040 Kč). Následují obce v kraji Vysočina (4 054 Kč) a ve Zlínském kraji (4 409 Kč). Naopak nejvyšší dluh na jednoho obyvatele vykázaly obce v Libereckém (9 376 Kč), v Jihomoravském (7 854 Kč) a Plzeňském kraji (7 164 Kč).