O nové vyhlášce platné od nového roku informovala Česká pneumologická a ftizeologická společnost u příležitosti letošního Světového dne boje proti tuberkulóze. Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) byly u toho. Světový den tuberkulózy připomíná událost z 24. března 1882, kdy německý lékař Robert Koch oznámil objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.
Letošní Den je ve znamení výrazného zvýšení počtu nových případů tuberkulózy. S TBC se loni podle dostupných informací léčilo 447 pacientů, což je o 64 více než o rok dříve. Letos se očekává, že bude tento trend pokračovat. „Je to nárůst, který nepamatuji,“ uvedl Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka.
Téměř polovina jsou cizinci
Na vzrůstajícím počtu případů TBC se významnou měrou podílejí zahraniční pacienti žijící v Česku. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením. Je známo, že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás,“ poznamenal Wallenfels.
Podíl TBC u osob narozených mimo Českou republiku loni činil 49,2 procenta (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. „Ze Slovenska evidujeme dvacet jeden případ, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po jedenácti případech,“ řekl doktor Wallenfels.
Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let: Z jedenácti případů jejich počet loni skočil na třicet. „Obvykle evidujeme pět až deset nemocných dětí za rok,“ poznamenal Jiří Wallenfels. Za loňským nárůstem dětských pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy.
„Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, takzvanou multirezistentní formou TBC,“ řekla Karolína Doležalová, vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze.
Rozšiřování lůžkových kapacit
V Thomayerově nemocnici se vedle malých dětí léčí také dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o dva až tři pokoje. Nově by mohly být s dětmi i jejich matky.
Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31 případů) je podle plicních lékařů potřeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10 až 15 lůžek. O tom nyní pneumologové jednají s ministerstvem zdravotnictví.
„Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ upozornil Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Léčba za 1,5 milionu
Profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, připomněla, že dvojnásobný nárůst odolných forem TBC, které jsou odolné vůči běžným antituberkulotikám, výrazně zvyšuje léčebné výdaje.
O úhradu moderních léků, které zkracují léčbu z 18 až 24 měsíců na šest až devět měsíců, musí speciálně žádat zdravotní pojišťovny. „Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun,“ dodala profesorka Koziar Vašáková.
U běžných forem tuberkulózy by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, která je platná od ledna. Ta umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů.
„Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Jestli je vše tak, jak má být, můžeme posoudit s pomocí telemedicíny, která nám umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ řekl Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 procent na loňských jednadvacet. Doktor Sova odhadl, že spolupracujících pacientů by mohla být až polovina. A zdůraznil, že takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a také pro pacienty je výrazně příjemnější – když nemusí trávit týdny v izolaci v nemocnici.
Preventivní prohlídky
Čeští plicní lékaři také doporučili ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Specialisté navíc mohou zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle.
„U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět,“ poznamenal Vladimír Koblížek z České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Dodal, že pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu jsou k dispozici moderní preparáty.
„Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné nebo zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci,“ vysvětlil Vladimír Koblížek.
První mrtvý na černý kašel
Vedle tuberkulózy přibývá v České republice také pacientů s černým kašlem. Státní zdravotní ústav ve své pravidelné statistice dokonce uvedl, že v únoru zemřel na tuto chorobu první pacient. Bylo mu mezi 55 a 64 lety a trpěl také jinými nemocemi. Jedno úmrtí na černý kašel evidoval zdravotní ústav také loni, předtím v roce 2014. V obou případech šlo o seniory.
Od začátku letošního roku onemocněly více než 3,1 tisíce obyvatel, což je nejvíce za posledních 60 let. Případů navíc neustále přibývá enormním tempem. Například v polovině března lékaři zaznamenali dosud nejvyšší sedmidenní přírůstek nakažených za letošní rok – nahlášeno bylo 827 případů.
