To je v rozporu s tím, co se běžně vyučuje na univerzitách, kde pro teoretické účely má trh v drtivé většině případů pravdu. Jde přeci jen o konsensus obrovského množství investorů a odborníků, kteří spravují velké majetky. Ovšem praxe ukazuje, že tomu tak často není, trhy jsou totiž iracionální, podléhají mediálním vlivům, bývají naivní a nechají se příliš svádět sentimentem.
Ať už pozitivním, nebo negativním. S tím by pravděpodobně souhlasil i asi nejznámější investor na světě – Warren Buffett, který nedávno uvedl, že trhy se od dob počátku jeho kariéry příliš nezměnily a i nadále se chovají iracionálně a to i přes veškerý technologický pokrok.
Nyní se trhy nechají svádět příběhem svižného poklesu inflace v USA na 2% úroveň, snížením úrokových sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) již v letošním roce a tzv. soft-landingem neboli měkkým přistáním, kdy v důsledku zvýšení úrokových sazeb nedojde k recesi.
V této myšlence jsou navíc trhy podpořené vládou USA, která různými způsoby ve volebním roce stimuluje ekonomiku a hledá způsoby, jak zvýšit bohatství (alespoň na oko, pozn. aut.) svých voličů. Píšu na oko, protože skutečný stav americké ekonomiky se nezdá být podle všeho natolik pozitivní, jak by mohly naznačovat statistiky.
Nepodceňoval bych ovšem motivaci a dostupné nástroje současné americké administrativy, které může využít pro krátkodobou podporu amerických trhů. Přeci jen je to už více než rok, co tímto způsobem chrání tamní ekonomický růst před přirozeným cyklickým propadem.
Nicméně i americký Fed vábí příběhem měkkého přistání, když letos jeho šéf, Jerome Powell, odmítal vystupovat proti extrémně optimistickým trhům a neuznal, že by pokles inflace začal stagnovat. Výsledkem jsou akciové trhy na svých historických maximech, nepřetržitý růst v posledních měsících a ignorance investorů vůči údajům, které by tento příběh nepodporovaly.
Dokud ale existuje jistá svoboda trhu, taková krátkozrakost politiků nezůstane bez potrestání. Svobodný trh je samoregulující se organismus a ačkoli jej lze krátkodobě ošálit, dlouhodobě před ním skrýt pravdu nelze.
Jeden z prvních trhů, který začal výrazně vystupovat proti této politické ignoranci, je trh zlata. Ten zažil v posledních týdnech exponenciální růst a v obáváme se, že se jde o symptom rostoucích inflačních očekávání a značí to padající kredibilitu amerického Fedu.
Na tento popud a na popud březnové inflace USA, která byla znovu horší, než se čekalo začal později i trh dluhopisů vystupovat proti této politické krátkozrakosti. Výnosy na vládních dluhopisech USA začaly razantně růst.
A teprve dluhopisový trh přesvědčil akciový trh, že tento sladký příběh, kterému nyní trhy věří má své trhliny a že inflace možná nepůjde tak hladce k 2% cíli bez jakýchkoli negativních následků. Kvůli tomu nyní americké akcie rapidně sestupují ze svých maxim.
Trh tak jasně sděluje Fedu, že jeho příběhu přestává věřit a přeceňuje aktiva, jako kdyby inflace a úrokové sazby měly zůstat dlouhodobě zvýšené. To je obzvlášť špatnou zprávou pro silně zadlužené a menší společnosti, nebo pro sektory citlivé na sazby, jako je třeba sektor nemovitostí. Nelíbí se to také dluhopisovým investorům, protože vyšší inflace snižuje hodnotu dluhopisových instrumentů.
Dobrou zprávou je to ovšem pro trh komodit a pro větší společnosti se zdravou rozvahou a schopností zvyšovat ceny svých produktů, aniž by došlo k většímu úbytku poptávky ze strany klientů. Americký Fed tak nyní nemá na výběr, než uznat svoji chybu a postavit se k inflaci seriózněji.
Pokud tak neučiní, jeho kredibilita se sníží ještě více a centrální banka, která nemá důvěru trhů, je asi jako bezruký kormidelník.
Trhy tak nyní podle našeho přesvědčení vedou ruku Fedu, nikoli naopak, a proto v letošním roce nemusí dojít k žádnému snížení úrokových sazeb, pokud inflace bude i nadále odolná. Naopak pravděpodobnost lehkého zvýšení sazeb v letošním roce bude růst s každým špatným inflačním údajem.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
